V tomto článku si ukážeme jak uvést naše webové stránky do provozu a nahrát na nový webhosting soubory. Budeme tak moci celému světu zobrazovat obsah našich stránek, informovat o našem podnikání, zálibách či něčem zcela jiném. Abychom všemu dobře porozuměli a věděli co je pro to nutné udělat, podíváme se na možnosti nastavení služeb, které máme u vybraného webhostera k dispozici.

První kroky

IMG_0576-2Po objednání a zaplacení webhostingových služeb bychom měli obdržet od webhostera e-mail s přístupovými údaji do administrace a k jednotlivým službám. Mezi tyto služby patří FTP, pomocí kterého můžeme nahrávat soubory na server, dále pak přístup k databázovému serveru, na kterém budou uložena data webových stránek, ale i přístup k e-mailovým schránkám a dalším doplňkovým službám. Ke každé ze služeb obdržíme přímou webovou adresu, na které službu nalezneme (např. ftp.mojenovadomena.cz pro přenos souborů), přístupové jméno a heslo. Podrobněji si tyto služby popíšeme v dalších částech článku.

To, čemu bychom měli věnovat speciální pozornost ihned po získání přihlašovacích údajů, je změna přístupových hesel. Je dobré si změnit heslo na takové, které si budeme pamatovat (nebo si ho alespoň bezpečně uložíme), ale zároveň musíme klást důraz na sílu námi zvoleného hesla. Mělo by mít dostatečnou délku, obsahovat velká i malá písmena, číslice a speciální znaky. Pojem dostatečná délka je poměrně neurčitý, ale pokud vaše heslo bude obsahovat 6 a více znaků a celkově půjde o kombinaci, která bude těžko odhadnutelná, tak je můžeme považovat za bezpečné. Některé administrační panely nám umožní dostatečně silné heslo “předgenerovat”, čímž nám ušetří práci.

Přenos souborů na server (FTP)

První věc, která nás určitě bude zajímat, je to, jak dostat naše webové stránky na server tak, aby byly vidět pro ostatní uživatele internetu. K tomu využijeme FTP, který nám umožňuje přenášet soubory mezi vzdálenými uzly internetu. Tedy v našem případě mezi osobním počítačem, na kterém máme uložené soubory, a serverem našeho poskytovatele webhostingových služeb. Běžně rozlišujeme dva typy FTP účtů – primární a sekundární. Primární FTP účet je, jak již název napovídá, hlavním účtem, který má přístup ke všem datům na FTP, a který obdržíme automaticky po zřízení služeb. Oproti tomu sekundární účty slouží pro omezení přístupu jen k některé ze složek (adresáři) na serveru a které můžeme bez obav svěřit např. programátorovi, který nemá mít do jiných částí diskového prostoru přístup.

IMG_0561Zabezpečení FTP nemusí znamenat pouze správně zvolené heslo. Některé webhostingy mají možnost zamknout diskový prostor jen pro přístup z IP adres, které si navolíme v systému. Tyto adresy lze volně přidávat i odebírat. Zámek FTP můžeme na nějakou dobu zcela zrušit – toto využijeme například pokud jsme na síti, odkud se chceme na disk připojit jednorázově a nechceme zadávat IP adresu do systému pro budoucí přístupy. Toto zabezpečení je navrženo tak, abychom se vyhnuli možným hrozbám webových virů. K přenosu samotných souborů je vhodné využít některého z desktopových FTP klientů, případně webový FTP klient, pokud jej váš webhosting poskytuje.

„Některé webhostingy mají možnost zabezpečit diskový prostor jen pro přístup z IP adres, které si navolíme v systému.”

Výhodou webového FTP klienta je možnost přistupovat k našim souborům prakticky odkudkoli. Webové FTP je samozřejmě plně funkční, ale co se týče rychlosti provádění různých operací a možnosti přenášet větší množství souborů, nedosahuje takového komfortu užívání jako desktopové aplikace k tomuto určené. Jako záložní varianta ale naprosto postačí a v případě potřeby můžeme jeho prostřednictvím provádět spoustu základních operací se soubory. Součástí může být i textový editor, který nám usnadní editaci uložených souborů. Mezi nejznámější desktopové FTP programy patří Total Commander nebo FileZilla. Pro připojení k FTP použijeme přístupové údaje, které jsme obdrželi od webhostera. Pro správné nastavení FTP klienta se můžete inspirovat např. zde: http://www.onehelp.cz/onebit/kb/nastaveni-ftp-klienta.

Databáze

Pokud budeme provozovat dynamické webové stránky, tak k jejich provozu pravděpodobně využijeme i spolupráci s databázovým serverem. Nejoblíbenější a zároveň nejrozšířenější databází mezi programátory je MySQL, která bývá nejčastěji k dispozici i s kompletním webovým rozhraním phpMyAdmin. V tomto rozhraní můžeme vytvářet tabulky a vkládat do nich data. Konkrétní instrukce na vytvoření nové databáze získáte od svého poskytovatele, protože každý webhosting může nabízet jiný způsob obsluhy a správy databází. Určitě však oceníme, když bude možné databáze vytvářet přímo z administračního panelu.

V přichystané databázi je možné vytvářet nové tabulky a vkládat data pomocí SQL příkazů přímo z webové prezentace nebo prostřednictvím výše zmíněného webového rozhraní phpMyAdmin. Podobně jako je tomu u FTP, je i zde pro přístup k vytvořeným databázím možné běžně zakládat primární a sekundární účty. Primární účet opravňuje uživatele k přístupu do všech databází na příslušné doméně. Sekundární účet je vždy navázán pouze na jednu konkrétní databázi, ke které má uživatel přístup a může s ní manipulovat. Pokročilá administrace nám umožní k sekundárním účtům nastavit i výčet povolených SQL příkazů. Některé webhostingy nabízejí v rámci pokročilých nastavení i externí přístup k databázi. Toto využijeme například tehdy, chceme-li spravovat své databáze přímo ze svého domácího počítače za použití speciálního programu nebo pokud webová prezentace potřebuje přistupovat k databázím fyzicky umístěným na více serverech.

TIP Webové stránky můžete mít i bez znalosti programování. Použijte některou z Opensource aplikací, návody na instalaci naleznete například zde: http://www.onehelp.cz/onebit/kb/opensource-projekty.

E-mailové služby

E-mailová adresa na vlastní doméně je dnes standardní službou, která by u dobrého webhostingu neměla chybět. Vedle e-mailových schránek je samozřejmě možné vytvářet i aliasy, což je další e-mailová adresa, která nedisponuje svým vlastním datovým prostorem, ale je vázána na prostor e-mailové schránky. V administraci bychom měli mít možnost schránky a aliasy přidávat, editovat a nastavovat další funkce jako přesměrování na jinou adresu, automatickou odpověď a další. Výhodou může být i možnost upravovat nastavení jednotlivých schránek odděleně bez nutnosti vstupu do hlavní administrace.  

webmail-webftpK vytvořeným e-mailovým schránkám je poté možné přistupovat pomocí webového rozhraní (webmailu) nebo desktopových či mobilních poštovních klientů. Při přístupu ke schránce přes webmail můžeme využívat vše naplno, jen je nutné být stále online. Oproti tomu u poštovního klienta můžeme při nastavení POP3 mít již dříve stažené emaily stále k dispozici a připojeni k internetu musíme být jen pro získání nových zpráv. Dnes je však běžné přistupovat k poštovním účtům pomocí IMAP protokolu, který umožňuje přijímat poštu na více nezávislých zařízeních (počítač, telefon, tablet atp.).

Mezi nejrozšířenější poštovní klienty patří Mozilla Thunderbird, Microsoft Outlook a Apple Mail. Informace o nastavení těchto a dalších programů můžeme nalézt zde: http://www.onehelp.cz/onebit/kb/nastaveni-postovniho-klienta.

Někteří webhosteři mají řešení i pro uživatele, kteří jsou zvyklí např. na webové prostředí Gmailu a chtějí tak obsah schránek své domény zobrazovat právě přes webmail Googlu. U webhostingu ONEbit je to řešeno jedním kliknutím v administraci, které provede úpravu MX záznamů naší domény. 

Pro naši bezpečnost a pohodlí je součástí e-mailových služeb antispam filtr. Ten se stará o to, aby emailová schránka nebyla zahlcena nevyžádanou poštou. Určitě se hodí, pokud můžeme citlivost filtru nastavovat sami. Je však potřeba mít na paměti to, že změna stupně ochrany může způsobit velkou benevolentnost při kontrole nevyžádané pošty, nebo naopak může odfiltrovat do spamu i poštu, která ve skutečnosti nevyžádanou není. Pokud si chceme být jistí, že nám od konkrétního adresáta vždy e-mail přijde, nastavíme jeho adresu na whitelist. Blacklist naopak zajistí, že e-mail z konkrétní adresy vždy skončí ve spamkoši. Velkou výhodou je, pokud součástí filtračních nástrojů je i tzv. Greylisting.

Administrace webhostingového účtu

administraceKromě výše zmíněných základních služeb by měla administrace zastřešovat vše, co souvisí s provozem účtu a poskytnout co nejvíce informací – od údajů o nastavení PHP, přes zaplnění přiděleného prostoru, až po přehled uhrazených faktur.  

Mezi pokročilejší nástroje pak můžeme zařadit nastavení souboru .htaccess (mod_rewrite), službu cron pro automatické spouštění skriptů nebo konfiguraci DNS záznamů.

Po spuštění nové prezentace nás jistě budou zajímat i statistické údaje, ze kterých je možné čerpat informace nejen o počtu návštěvníků, ale také jak dlouho se zdrželi, odkud na naše stránky zavítali a spoustu dalších dat. 

Technická podpora

Ač se na první pohled nemusí zdát technická podpora nějak významně důležitou, opak je pravdou. Pracovníci webhostera nám mohou poradit s orientací ve službách, pomoci s nastavením, ale nejdůležitější je, že se budeme moci na někoho obrátit v případě, že narazíme na nějaký problém s webovými stránkami. Výběr webhostingu s rychlou a školenou podporou nám tedy může ušetřit nejen čas, ale i snížit riziko případných potíží.

„Ač se na první pohled nemusí zdát technická podpora nějak významně důležitou, opak je pravdou.”

Shrnutí

V tomto článku jsme si prošli většinu služeb, které kvalitní webhosting poskytuje. Už se tedy orientujeme v tom, co a jak je možné s novým webhostingem provádět, co nám nabízí a jak jej uvést do stavu, kdy můžeme zobrazovat naši statickou či dynamickou prezentaci na internetu. Postupem času, až se lépe seznámíme se základními službami, zajdeme do větších detailů.

Jak na novém hostingu zprovoznit webové stránky a e-mailové služby